Včelaření a permakultura v Indonésii

Indonésie je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy. S více než 230 miliony obyvatel jde o čtvrtý nejlidnatější stát světa.

Navzdory velkému počtu obyvatel a vysoké hustotě osídlení se v zemi nacházejí obrovské oblasti divoké přírody s druhou největší biodiverzitou na světě *. Jedním z ostrovů Indonésie je i ostrov Bali. Tam jsem navštívil kolegu včelaře Paka Fredyho, vlastním jménem (Wayan Setipriyadi). Pak se narodil v Taro, má 57 let a kromě včelaření se věnuje i permakulture. Pak žije ve městě Gianyar nedaleko města Ubud, které je velmi populární turistickou destinací. Pokud se zajímáte o včelaření a permakulturu, určitě Paka navštivte.

Jak Pak Fredy včelaři?

Na Bali mají lokálně včely a také takzvané černé včely (trigona). Tyto včely jsou nebodavé a odolnější vůči nemocem. Pokud vím, jsou dost rozšířené i v Singapuru. Na Bali se včelaři v malých jednoduchých úlech zavěšených na stromě. Na naše poměry je to takový mini úl. Pak si vyrábí úly sám. Med stáčejí jen jednou ročně, podobně jako v Kataru, o čem jsem napsal článek: Dobrodružná výprava za datlovým medem z KATARU. Med prodávají v lahvích. Když jsem se Fredyho ptal, jakou váhu má med v láhvi, řekl, že to neví, tam je to prostě láhev s medem. Cena této láhve s medem, která je produktem jedné včelí rodiny v průběhu jednoho roku je 200.000 indonéských rupií, což představuje asi 12 EUR.

Na Bali mají med smíšený květový. Nemají jednodruhové medy. Ve srovnání s ostrovem Jáva, který se rovněž nachází v Indonésii, jsou medy na Bali odlišné vůní, chutí a i barvou. Sice i na Jávě stáčejí med jednou ročně a med je smíšený květový, ale jsou tam jiné druhy květin. Mně osobně více chutí med z Bali, ale třeba vyzkoušet a porovnat :) Pak Fredy si nenechává své znalosti o včelách a včelaření jen pro sebe, ale organizuje kurzy a vzdělává lidí v této oblasti. Cena kurzu je v rozmezí od 100.000 do 300.000 rupií.

Permakultura a Pak Fredy

Pak se narodil do rodiny farmáře, který obhospodařoval 3 hektary půdy, na níž pěstovali rýži, zeleninu a ovoce. Později rodiče rozdělili půdu mezi své děti a na Paka Freddyho připadlo 90 arů. Bylo to dlouho před tím, než se v roce 2007 dozvěděl o permakulture. Pak používá jen hnojiva neobsahující chemikálie. Provozuje maloobchodní a velkoobchodní firmu, která prodává rýži, sazenice, kompost, červy, byliny, nářadí a jiné produkty, které přispívají ke zdravému a produktivnímu životu.

(Milan): Jaké je vaše profesionální zázemí?

(Pak): Chodil jsem do školy jen šest let. V těch dobách moji rodiče a také celá společnost věřili, že zemědělci nepotřebují nic jiného než základní školní vzdělání. Tak jsem pracoval na rodinné farmě až do věku 17 let. Potom jsem studoval řezbářství a pracoval v dřevařském průmyslu téměř 25 let. V roce 1990 jsem se vrátil na rodinnou farmu. Obchod s dřevěnými řezbami stagnoval a já nedokázal vydělat dost peněz na podporu své rodiny.

(Milan): Jaké přírodní hnojiva používáte?

(Pak): Moje rodina nikdy nepoužívala chemická hnojiva. Pochopili jsme, že i bez nich můžeme být úspěšní. Namísto toho používáme tradiční komposty vyrobené z kravského a kuřecího hnoje. Toto domácí hnojivo používám dvakrát během vegetačního období. V roce 2007 jsem zlepšil svůj kompost přidáním červů a listů ze stromů. Také jsem připravil nechemický rostlinný sprej, který kombinuje listy a mnohé další složky. Mám různé receptury kompostu pro různé aplikace. Dokonce používám určité listy ze stromů na to, abych držel mouchy dál od mých krav.

(Milan): Díky čemuž je systém pěstování rýže, který používáte takový ekologický?

(Pak): Sazenice sázíme jednu po druhé (odděleně), ne deset najednou. To způsobuje, že každá rostlina roste výše a zvyšuje výnos. Je to dáno tím, že každá rostlina má mnoho výhonků. Studoval jsem to a přišel jsem k následujícím závěrům. Pokud je desítka sazenic vysazena pohromadě běžnou metodou, každá rostlina má jen dvě výhonky. Pokud však budeme vysazovat jen jednu sazenici, může mít až 70 výhonků. Zrna rýže jsou také větší. Pitné vody je na Bali málo a rostliny pěstované touto metodou nepotřebuje tolik vody. V tomto ekologickém systému zemědělství nepálíme rýžovou slámu, ale vrátíme ji do půdy, a to formou kompostu. Přidávám hnojivo nebo sprej, které si vyrobím sám, takže si mohu být jist, že neobsahuje žádné chemikálie.

(Milan): Jaké jsou výhody a nevýhody vašeho ekologického zemědělství?

(Pak): Někdy je těžké přesvědčit zemědělce, že naše metoda opravdu funguje lépe. Mladé sazenice jsou jednotlivě odděleny, takže farmáři si myslí, že tato metoda bude produkovat méně rýže na každou z nich, ale ve skutečnosti je výnos mnohem vyšší. Na jedné straně je tato ekologická metoda náročnější na pracovní sílu při výsadbě, ale zemědělci nemusí platit za chemická hnojiva.

(Milan): Jsou rýžová pole pěstované v ekologickém režimu zranitelné vůči chorobám nebo škůdcům?

(Pak): Moje zkušenost spočívá v tom, že silné a zdravé organické rýžová pole jsou zřídka postiženy chorobami nebo škůdci. Ekologické zemědělství je o vytvoření zdravého prostředí - bez použití chemikálií - které je dostatečně pevné, aby odolalo invazím. Tyto zamoření jsou sezónní, takže je třeba je připravit předem. Zjistil jsem, že rostliny pěstované v zemědělských podnicích používajících chemikálie nejsou dostatečně silné a zdravé, aby odolaly útokům.

(Milan): Zdá se, že jste odborníkem na permakultura, na ekologické zemědělství. Jste ochoten podělit se o vaše know-how is jinými zemědělci?

(Pak): Snažím se učit zemědělců, jak používat udržitelné ekologické metody pěstování. Jsem vždy připraven mluvit s farmáři v naději, že se přemění na ekologických zemědělců. Někteří se upřímně zajímají, další jsou jen zvědaví, jiní jsou líní a ne moc tvořiví a je pro ně jednodušší použít chemikálie. Mnozí váhají zkusit něco nového, jiných odrazuje pracnost. Mnozí zemědělci dnes nemají duši zemědělce a nedávají velký důraz na zdravou půdu, zdravou produkci, zdravou rodinu a zdravých a spokojených zákazníků. Mnozí začali hospodařit na půdě jen pro peníze. Neuvědomují si, že mohou vydělat peníze a ještě pěstovat ekologicky, respektovat zem a být přitom šťastní.

VÍCE FOTEK ZE včelaření NA BALI NAJDETE V NAŠÍ FOTOGALÉRII

Více o Fredyho produktech se dozvíte zde: www.indonesiaorganic.com/rice/bali-organic-corner

Autor článku: Milan Kozický

Právě jste přečetli autorský text, při jakékoliv reprodukcí tohoto článku použijte link s odkazem na tento článek nebo požádejte autora článku o možnost zveřejnění.

* https: //en.wikipedia.org/wiki/Indonesia