Včelí jed lidé využívají k léčbě po staletí. Článek je stručným přehledem hlavních historických mezníků v apitoxinoterapii.
Pokud bychom se ohlédli do historie, tak z písemných pramenů víme, že v 8. století se pomocí včelího jedu léčil Karel Veliký ze dny, či v 17. století se Ivan Hrozný podrobil léčbě včelím jedem na revmatismus. Také Leonid Brežněv podstoupil velmi úspěšně tuto terapii při obrně lícního nervu. Můžeme si být jisti, že včelí jed se ale používal na různé neduhy už mnohem dříve.
Význam Philippa Terče
Průkopníkem moderní apiterapie byl českoněmecký lékař Philipp Terč, který trpěl revmatismem. Terče již za jeho lékařské praxe pobodaly včely do postižených rukou. Poté zjistil, že včelí jed má analgetický efekt a klouby rukou jsou pohyblivější. Jal se tedy vyzkoušet účinek jedu u svých pacientů. V roce 1888 publikoval svou rozsáhlou práci o vztahu včelího bodnutí k revmatismu, kterou vyzkoušel na 650 klientech, z nichž 593 prokazovalo známky zlepšení.
30. březen, den narození Philippa Terče, se stal Světovým dnem apiterapie.
Dnešní postavení léčby včelím jedem
Současná apitoxinoterapie je v některých zemích světa uznávanou léčebnou metodou v klinické praxi. Například v roce 1959 lékařská vědecká rada při Ministerstvu zdravotnictví v tehdejším SSSR uznala apiterapeutické postupy při léčbě chorob, jako jsou revmatická onemocnění, polyartritida, deformující spondyloartróza, onemocnění periferního nervového systému, trofické vředy a pomalé granulační rány, cévní chirurgická onemocnění, zánětlivé infiltráty, bronchiální astma, migréna, hypertenze I. a II. stupně, iridocyklitida.
Dalším příkladem může být Rumunsko, kde byl v roce 1974 založen ústav pro výzkum a podporu včelích produktů. Od roku 1984 je v Bukurešti první léčebné centrum lékařské apiterapie na světě. Rumunsko tak uznalo apiterapii jako součást klasické medicíny a apiterapii zde využívají v celém spektru chorob.
Posledním příkladem je Čína, která v roce 2007 zákonem uznala apiterapii jako součást moderní medicíny14.
Účinek včelího jedu na lidský organismus
Včelí jed je čistý organický včelí produkt, jehož vliv na lidský organismus je ze studií zřejmý. Reakce na aplikaci včelího jedu můžeme pozorovat v mnoha procesech v našem těle.
V centrální nervové soustavě dochází k aktivaci hypofýzy a hormonální činnosti, k analgetickým efektům, zpomalení, a dokonce k regeneraci při demyelinizaci nervů.
Kardiovaskulární systém reaguje snížením krevního tlaku a stimulací srdce. Působením jedu dochází k místní hypertermii, spasmolytickému účinku a analgezii, v krvi působí jako antiagregant (látka působící proti srážení krevních destiček) a antikoagulant (látka na „ředění krve“). V krevním oběhu dochází ke zlepšení cirkulace krve, rozšíření arteriol, k polyglobulii (zmnožení červených krvinek), k místní i celkové leukocytóze (zvýšený počet bílých krvinek) a ke zrychlení sedimentace. Imunitní systém se tak stimuluje.
V zažívacím systému zlepšuje peristaltiku střev a vyplavování žluči ze žlučníku, v močovém systému napomáhá vyplavovat ledvinové kameny.
V reprodukčním systému u mužů se zlepšuje kvalita spermií a u žen dochází k zlepšení a podpoře zárodečného vývoje embrya.
Zlepšuje se metabolismus. V hormonálním systému zesiluje jeho aktivitu, především systém kůra nadledvin – hypofýza – hypotalamus, a v krvi se zvýší hladina kortizolu, jehož přičiněním se v těle dosahuje spuštění vlastních steroidních mechanismů v léčbě zánětů. Včelí jed má také antibiotické, antiseptické, antibakteriální, baktericidní a antivirotické vlastnosti (mj. vůči HIV, boreliím, chlamydiím). Včelí jed také představuje ochranu před radioaktivním zářením. Je popsán kladný vliv na psychiku u psychiatrických klientů. Jed má silný sedativní účinek, aniž by způsoboval závislost a vedlejší účinky.
Alergie na včelí jed
Stejně jako u jakéhokoliv jiného farmaceutického léčiva se může vyskytnout alergie na včelí jed. Alergické projevy se mohou vyskytnout kdykoliv během života. Projevy alergie mohou být místní a celkové.
Mezi místní projevy řadíme edém, erytém a místní hypertermii (otok, zarudnutí a místní zvýšení teploty).
Laryngotracheální edém, bronchokonstrikce, anafylaktický šok (otok hrtanu a průdušnice, zúžení průdušek) jsou celkové projevy alergie. Klinicky se mohou projevit mírně, většinou lokálně, jako edém, svědění, erytém nebo kopřivka; dále těžce jako generalizované kožní projevy, respiračně (ztížené dýchání), kardiovaskulárně (hypotenze) či gastrointestinálně (nauzea, zvracení, křeče). Následují nejtěžší projevy, jako je anafylaktický šok (oběhové selhání, bezvědomí). Výjimečně se mohou ukázat pozdní projevy, mezi které patří horečka, atralgie (bolesti kloubů), zvětšení uzlin, angioedém (otok cév nejčastěji ledvin), hematologické a neurologické potíže či projevy sérové nemoci.
První pomoc a terapie spočívá v okamžitém odstranění žihadla seškrábnutím, nikoliv špetkou prstů, kdy dojde ke stlačení jedového váčku a k aplikaci plné dávky jedu. Pokud se vyskytuje lokální reakce, můžeme použít studený obklad, antihistaminika lokálně či ústně na základě rady lékárníka. Při celkové reakci voláme ihned rychlou záchrannou službu a neprodleně zahájíme úkony k záchraně života dle stavu, popřípadě dle rady dispečera záchranné služby (odstranění žihadla, zajištění volných dýchacích cest, sledování klienta, popř. resuscitace). Pokud se jedná o člověka, který ví, že má alergii na včelí bodnutí, tak s sebou obvykle nosí adrenalinové pero, kdy si sám, popř. s pomocí, aplikuje okamžitě adrenalin injekčně do těla. Odborná pomoc spočívá v aplikaci adrenalinu, antihistaminik, glukokortikoidů a dalších léků, zajištění životních funkcí a okamžitém transportu do nemocnice.
Prevence alergie na včelí jed
Alergie na včelí jed je léčitelná. Pokud se jedná o člověka zabývajícího se především profesionálně včelařením, je hrazena ze zdravotního pojištění. Specifická alergenová imunoterapie je léčebný postup, při kterém jsou do organismu alergika postupně vpravovány vzestupné dávky alergizující látky s cílem snížit aktivitu symptomů navozených expozicí příčinného alergenu. Specifická alergenová imunoterapie navozuje vznik klinické i imunologické tolerance, má dlouhodobý léčebný účinek a může působit prevenci progrese alergického onemocnění. Zlepšuje kvalitu života alergických pacientů.
Důležitá je profylaxe: nechodit naboso, nenosit pestré oblečení, při vycházce do přírody nepoužívat lákadla na hmyz, jako jsou parfémy, parfémovaná tělová mléka, laky na vlasy, tužidla na vlasy, aromatická mýdla, deodoranty. Je důležité věnovat maximální pozornost při stravování v přírodě anebo venku ve městě (bistra, předzahrádky), hlavně při konzumaci sladkostí, ovoce, pití nápojů. V přítomnosti včel je zapotřebí chovat se klidně, vyvarovat se prudkých pohybů, dávat pozor na riziková místa v přírodě (pařezy, staré kmeny) a být vybaven pohotovostním balíčkem s léky. Doporučuje se, aby takový balíček měl stále k dispozici každý včelař, a to především, když vodí návštěvy ke včelám.
Zahájení terapie
Přístupy k apitoxinoterapii jsou v mnohých státech různé. Nicméně terapie vždy začíná sběrem kompletní anamnézy. Apiterapeuta zajímají aktuální potíže a nemoci, osobní anamnéza – úrazy, alergie, operace, léky, povolání, váha, výška, věk, dědičnost, respirační systém, kardiovaskulární systém, trávicí systém, muskuloskeletární systém, nervový systém, urogenitální systém, endokrinní systém, imunitní systém, psychický stav, sociální anamnéza. Dále zhodnotí výsledky rozboru krve, moči či spermatu, výsledky RTG, ultrazvuku, magnetické rezonance či zprávy odborných lékařů.
Následně apiterapeut zhodnotí, zda klient nemá nějaké kontraindikace typu: onemocnění ledvin, onkologické onemocnění, alergie, vážné choroby srdce, teplotu nebo těhotenství.
Na základě těchto faktů stanovuje terapii a doplňkovou léčbu14.
Léčba konkrétních nemocí
Včelí jed se nejčastěji používá v léčbě těchto chorob: bolestivých syndromů pohybového aparátu, zánětů kloubů, bursitidy, revmatoidní artritidy, dny, Bechtěrevovy choroby, sklerózy multiplex (roztroušené sklerózy), psoriázy (lupénky), které si následně rozebereme.
Dále se apitoxinoterapie dá využít u nehojících se ran, neplodnosti, aterosklerózy, varixů (křečových žil), boreliózy, při bronchiálním astmatu, karpálních tunelech, Parkinsonově chorobě a mnoha dalších.
LÉČBA REVMATICKÝCH ONEMOCNĚNÍ
Revmatická onemocnění postihují především klouby, kosti, páteř, svaly, vazy, úpony i jiné orgány. Dělíme je na revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida), metabolické choroby spojené s revmatickými stavy (dna), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy.
Revmatoidní artritida je chronický zánět charakterizovaný synoviální hypertrofií s infiltrací zánětlivými buňkami, destrukcí kloubní chrupavky a dekalcifikací kosti (osteoporóza). Klinicky lze revmatoidní artritidu popsat jako symetrickou polyartritidu, která
predilekčně postihuje drobné klouby ruky a klouby radiokarpální, s prodlouženou ranní ztuhlostí (rozhýbání trvá déle než hodinu). Později je typická ulnární deviace prstů ruky, deformity typu „labutí šíje“. Klouby jsou bolestivé v klidu, při palpaci a pohybu. Na kloubech jsou klasické známky zánětu kromě zarudnutí. Aktivita procesu je kolísavá, často závisí na počasí. Příčinu choroby se nepodařilo jednoznačně objasnit.
Bechtěrevova nemoc je bolestivé, chronicky probíhající revmatické onemocnění, které především poškozuje funkce páteře. V průběhu chronického zánětu a degenerace páteřních obratlů a zánětu vazů dochází k částečnému nebo v koncovém stadiu úplnému zkostnatění a tím ztuhnutí páteře. Následkem dochází k silnému omezení hybnosti a posléze k držení těla pacienta v trvalém předklonu („postava sběračů brambor“). Přibližně u třetiny pacientů jsou zachváceny také kyčle a ramenní klouby, kolena a kotníky. Bechtěrevova nemoc začíná většinou nočními bolestmi v oblasti bederní části páteře, které mohou vystřelovat až do stehen. Mnoho pacientů hovoří v počátečním stadiu také o bolestech šíje, kloubů a pat, o ranní ztuhlosti kloubů a o svíravém pocitu v oblasti hrudníku. Příčina Bechtěrevovy nemoci je dosud neznámá.
Dna je onemocnění, kdy dochází k nadměrné tvorbě a poruše zpracování kyseliny močové. Ta tvoří drobné krystalky, které se ukládají v kloubu, kde způsobují akutní bolest. Dnou trpí častěji muži než ženy.
Akutní dnavý záchvat je jedním z nejbolestivějších stavů ve skupině revmatických onemocnění. Většinou začíná v nočních hodinách a postihuje palec nohy, který zarudne a oteče. Postiženy však mohou být i klouby kolenní, loketní nebo zápěstní. Záchvat je velmi často vyprovokován dietní chybou, alkoholem nebo tučným, uzeným masem.
Terapie včelím jedem u revmatologických chorob způsobuje v našem těle zvýšení hladiny kortizolu (vlastní kortikosteroid), jehož hlavní účinek je protizánětlivý, antialergický a imunitu ovlivňující. Jed obsahuje složky aminokyselin, které mají regenerační schopnost a tvoří nové vazby. Zlepšuje metabolismus tkání.
Vzhledem k obsahu apaminu ve včelím jedu, který má protizánětlivé účinky, je 1 000x silnější než hydrokortison. Vzhledem ke své malé velikosti apamin prochází hematoencefalickou bariérou, snižuje aktivitu autoimunitního zánětu. Včelí peptidy mají analgetický účinek silnější než narkotická analgetika 10–50x12.
Při srovnání dvou skupin s revmatoidní artritidou vyšlo najevo, že apitoxinoterapie ulevuje od bolesti v kloubech, dovoluje zvětšení rozsahu pohybu, má protizánětlivý účinek, zmenšuje ranní ztuhlost kloubů. Během léčby včelím jedem klienti postupně snižovali příjem farmakologických preparátů (kortikoidů), až byly úplně odstraněny z terapie.
Včelí jed může velmi dobře nahradit farmakologickou léčbu, pokud má na ni klient kontraindikaci, až 5x snižuje riziko vedlejších účinků. U farmakologické terapie revmatologických chorob bývají nežádoucím účinkem poruchy psychického stavu, deprese, špatný spánek. Po aplikaci apitoxinoterapie došlo dle sledování ke zlepšení psychického stavu, zlepšil se spánek i nálada, což přispívá ke zlepšení zdravotního stavu13.
KLOUBNÍ NEMOCI
Osteoartróza (OA) je nejčastějším onemocněním kloubů a vede postupně k destrukci kloubní chrupavky a změně jejích mechanických vlastností. Dochází k porušení rovnováhy, chrupavka není dostatečně obnovována, naopak dochází ke zvýšení exprese genů pro destruktivní enzymy odbourávající makromolekulární síť mezibuněčné hmoty chrupavky.
Po vyčerpání kompenzačního mechanismu se destrukce chrupavky klinicky projeví bolestivostí a zánětem postihujícím okolní tkáně, jako jsou kloubní pouzdro a kost přilehlá k chrupavce. Postižená kost reaguje na vzniklou situaci svojí přestavbou, časem se na ní objevují výrůstky zvané osteofyty, které daný stav komplikují.
Bolest při osteoatróze je dána postižením okolních tkání, poškození samotné chrupavky nebolí, neboť není inervována. Proto jsou první stadia osteoatrózy klinicky němá. Velice problematické je toto postižení v páteři, jelikož dochází ke dráždění nervů a velké bolestivosti.
Tenisový loket je multifaktoriální onemocnění v oblasti loktu, na kterém se nejčastěji uplatňuje chronické přetěžování a mikrotraumata úponu natahovačů zápěstí.
Bursitida vzniká dlouhodobým mechanickým zatěžováním nebo zraněním stěny tíhového váčku, což způsobí bolestivý zánět. Nejčastěji bývají zasaženy oblasti ramenního a kolenního kloubu. Příznakem je tupá bolest, ztuhlost, omezení pohybu, zhoršení bolesti při pohybu nebo tlaku na postižené místo.
Musculo-tonické potíže (křeč svalu) je bolest svalů, která obvykle postihuje jen několik svalů nebo malou část těla, je často způsobena nadměrným zatížením nebo drobným zraněním, například natažením svalů.
Apitoxinoterapie pohybového aparátu je velmi účinná. Podstatné je začít ji co nejdříve. Vlivem včelího jedu dochází ke zlepšení mikrocirkulace tkáně, protizánětlivým procesům a analgetickým procesům. V postižených kloubech často dochází ke zmnožení tekutiny, a to vzhledem k depolarizaci vysokomolekulární synoviální tekutiny. Tato zmnožená tekutina paradoxně vysušuje chrupavku tím, že ztrácí „mazací“ schopnosti, a vzniká poškození chrupavky. Jed v kloubu iniciuje proces vzniku kyseliny hyaluronové, která na sebe zase dokáže patologickou tekutinu vázat a tím ji tak odvádět z kloubu.
Apinoterapeuti prokázali při použití včelího jedu významný pokles syndromu bolesti u muskulo-tonických projevů v 92 % případech8.
Alopina a Iskuzhin přijali 26 pacientů s osteoartrózou do terapie včelím jedem. Po měsíční terapii došlo k významnému zlepšení u 10 pacientů: bolesti v kloubech a svalech byly úplně zastaveny, zmizela ranní ztuhlost a křeče; konkrétní zlepšení nastalo u 14 pacientů; u 1 pacienta byla léčba zastavena z důvodu alergie na včelí jed (kopřivka)1.
Také Mlyaviy zaznamenal u léčby osteoartrózy dobré výsledky. Pozoroval je přibližně u 80 % pacientů, kteří se cítili mnohem lépe, bolest páteře a kloubů zmizela a funkce páteře a kloubů byla obnovena. Uspokojivý výsledek léčby byl zaznamenán v přibližně 15 % případů, kdy u pacientů přetrvávaly mírné bolesti páteře a kloubů a jejich funkce se úplně nezotavily. Bez viditelného výsledku zůstala přibližně 3 % pacientů. Ve 2 % případů byly pozorovány alergické reakce na zavedení včelího jedu v různé závažnosti11.
V roce 1954 Fishkov zveřejnil výsledky léčby včelím jedem u pacientů trpících periferním nervovým zánětem. Dobré výsledky byly získány při léčbě neuritidy: 90% sakrální a ischemické neuritidy (75 % se zotavilo) a lumbosakrální radiculitidy (regenerováno 62 %)5.
Boldina úspěšně léčila 170 pacientů s radiculitidou, radikuloneuritidou, kauditem a plexitidou. Ve 110 případech došlo k úplnému uzdravení, u 40 pacientů došlo k významnému zlepšení a u 20 pacientů bylo toto zlepšení méně výrazné: měli deformující spondyloartrózu3.
Ludyanskij uvedl, že v důsledku léčby traumatické plexitidy včelím jedem se léčilo 108 lidí: 61 pacientů se vrátilo do práce po 2–3 cyklech, u 27 pacientů se snížila bolest a u 20 pacientů byly pohyby rukou a předloktí plně obnovené. Účinek léčby byl zaznamenán u 81 pacientů oproti 38 při léčbě tradiční metodou5.
SKLERÓZA MULTIPLEX (ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA)
Roztroušená skleróza (RS) je neurologické onemocnění postihující centrální nervový systém čili mozek a míchu. Jedná se o chronické a progredující onemocnění.
Podstatou postižení centrálního nervového systému je autoimunitní zánět. Zánět napadá myelinové obaly nervových vláken. Myelin umožňuje, aby byl nervový vzruch rychle a správně veden, a také ochraňuje nervové vlákno pod ním. Jestliže je myelin porušen, vlákno je zranitelné a postupně se ztenčuje a rozpadá a s ním zaniká i nervová buňka, ke které vlákno patří.
Jelikož zánět může postihnout jakoukoliv část mozku a míchy, může mít nemoc velmi rozmanité projevy. První příznaky se většinou objevují u mladých lidí ve věku mezi 20.–40. rokem, ženy jsou postiženy zhruba 2–3x častěji než muži. Roztroušená skleróza může postihnout jakoukoliv část mozku nebo míchy, a tak napodobovat řadu jiných neurologických onemocnění.
Nemoc bohužel nemá žádné specifické projevy, které by jednoznačně ukazovaly na diagnózu. K lékaři většinu pacientů přivedou potíže, které do té doby neznali a jež se objevily zcela nečekaně. Může se jednat o zhoršení zraku na jednom oku, o slabost končetin a zhoršení chůze, dvojité vidění, závrať, brnění poloviny těla, může se zhoršit močení, slabost horních a dolních končetin, kdy je častopostižena jedna strana nebo obě dolní končetiny. Mezi možné projevy se řadí neobratnosti ruky, slabosti, rychlé únavy, zakopávání, zhoršení fyzických výkonů. Projevy se liší podle toho, která oblast je postižena. Dále může docházet k spontánním záškubům očí, ochrnutí lícního nervu, eventuálně k zhoršení řeči či polykání. Při těchto příznacích je postižen mozeček.
K terapii se využívá včelí jed, který inhibuje rozvoj RS. Díky obsahu melitinu dochází ke snížení patologických změn v myelinovém pouzdru. Dále také podněcuje demyelinizaci a to vlivem 18 aminokyselin obsažených v apaminu. Příznivě ovlivňuje neurologický stav a zlepšuje vodivost nervových impulzů –synapsí. Zlepšuje funkční spojení mezi mozkem a míchou průnikem apitoxinu přes hematoencefalickou bariéru, snižuje aktivitu autoimunitního zánětu, zlepšuje metabolické a imunitní mechanismy, působí jako prevence infekčních komplikací, kladně ovlivňuje koordinaci, funkci pánevních orgánů, obnovuje citlivost, zlepšuje duševní stav, náladu atd. Mobilizuje ochranné a rezervní síly těla.
PSORIÁZA (LUPÉNKA)
Psoriáza je především onemocnění kůže. Aleu 10–20 % pacientů je možné pozorovat také postižení kloubů, takzvaná psoriatická artritida. U takto postižených pacientů se rozvíjí chronický zánět jednoho nebo více kloubů, dlouhotrvající zánět může vést až k deformaci kloubu a úplné ztrátě jeho funkce. Kromě zmíněných oblastí velkých kloubů, kde se ložiska vyskytují nejčastěji, může psoriáza postihnout téměř jakékoli místo na těle, včetně vlasové části hlavy či genitálií. Protože psoriáza se může vyskytovat v několika různých formách, nejsou její příznaky vždy u všech pacientů stejné.
Nejčastější forma psoriázy se označuje jako psoriáza ložisková. U pacientů jsou především na loktech a kolenou pozorována červená šupinatá ložiska na kůži, která se olupují. Při mírných formách choroby se na těle vyskytují jen ojedinělá nevelká ložiska červené kůže s bílými olupujícími se šupinami, v závažných případech však může olupující se pokožka pokrývat téměř celé tělo. Kožní projevy přinášejí pacientům nejen fyzické, ale i morální utrpení. Člověk je ze své nemoci v rozpacích, omezuje svůj společenský život, což přispívá k psycho-emocionální nestabilitě a další chronicitě onemocnění. V současné době je problém léčení apitoxinem kožních onemocnění vysoce relevantní.
Dureiy, Foster a další popsali použití včelího jedu nebo masti s jedem k léčbě kožních onemocnění. Poukazují na úspěšnou léčbu onemocnění, jako je ekzém, furunkulóza, dermatitida, lupénka. Faktorovich získal dobré výsledky v kombinaci včelího jedu a sirovodíkových lázní u pacientů s ekzémem a psoriázou, což potvrzují dlouhodobá pozorování. Kozhukhar popsal úspěšnou léčbu chronického kožního onemocnění psoriázy včelím jedem. Včelí žihadla byla aplikována 18 pacientům, z nichž 11 trpělo roztroušenou formou na kůži a 7 postižených formou v kloubech. Po 2–3 dnech léčby byl zahájen reverzní vývoj kožních změn, pacienti s kloubní formou: bolest kloubů se snížila a po 5–7 dnech léčby zcela zmizela4.
Korsun a kol. (1988) poskytují údaje o úspěšné léčbě psoriázy elektroforetickým podáváním masti s jedem7.
Léčba psoriázy apitoxinem se provádí v jakémkoliv období, včelí jed ovlivňuje všechny patogenetické mechanismy vývoje onemocnění. Při terapii psoriázy apitoxinem se dosahuje imunokorekčních, protizánětlivých a psychotropních účinků nesprávné imunitní odpovědi těla. Včelí jed zlepšuje mikrocirkulaci pojivové tkáně kůže, přispívá ke zbavení a regresi kožních projevů a reflexnímu efektu. Včelí jed má výrazný neurotropní a psychotropní účinek10.
Závěr
Aby terapie byla úspěšná, je nutné ji řešit komplexně. Často se ordinuje rehabilitace, a především užívání všech včelích produktů, který celý proces doplní a urychlí. Jedná se především o med s pergou, med s trubčím homogenátem, med s mateří kašičkou, propolisovou tinkturu nebo také propolisové čípky. Dále klient dochází na pobyt do apidomku, kde přijímá elektromagnetické pole, infračervené záření a úlový vzduch.
Samotná terapie je dlouhá přibližně jeden měsíc při akutních chorobách. Při chronických chorobách se měsíční terapie s následnou měsíční pauzou opakují dle potřeby a následují měsíční terapie jednou za rok při autoimunitních onemocněních.
POZOR: Samotná aplikace, množství a expozice žihadel patří do rukou zkušeného apiterapeuta pod dozorem lékaře. Komplexní a profesionální přístup k léčbě včelím jedem je vždy velmi podstatný. Nezapomeňme, že se jedná o jed! Schéma a dávka jsou velmi důležité, lišíse podle různých onemocnění, věku, citlivosti, alergizace.
Autor: Monika Jindrová, https://www.vcelarstvikunvald.cz/apiterapie/
.png)
